Had našeptávač a ručka šmátralka

25. května 2012 v 15:25 | Fée |  Z pera...
Aktuální nápad, trošku možná perverzní, nicméně jsem poslední dobou v tomhle tématu otevřenější a otrlejší, tak mě napadlo pojmout Incest právě takhle. Jelikož je to psané během dvou dní (včerejška a dneška), neočekávám žádné chvalozpěvy. Není to nijak "vytuněné", ale možná se k tomu časem vrátím. Je to spíš klišoidní, spíš víc než míň, přesto doufám, že si to své příznivce najde, i kdyby jen jednoho!
Přijímám konstruktivní kritiku.
Enjoy!
°°°
Ležíš a máš strach usnout. Strach pohnout se a zašustit peřinou, nepravidelným oddechnutím dát najevo, že jsi vzhůru. Potíš se. Počítáš stíny na protější stěně a doufáš, že tentokrát to bude dobré, že tentokrát se nic nestane.
Najednou slyšíš šustění za dveřmi. Lehký a sotva znatelný pohyb kliky. Zavrzání. Dveře, které se s tichým skřípotem otvírají. Sleduješ to a pomalu se začínáš třást. Po celém těle máš husí kůži, bojíš se nadechnout. Tichý stín se snaží našlapovat tak, aby neupoutal pozornost. Přibližuje se. Už je skoro u tebe.
Zavíráš oči, které tě pálí tím, jak se do nich derou slzy. Je ti zima. A malá ručka šmátralka se pomalu dobývá pod tvou peřinu. Chceš usnout a nic si nepamatovat. Srdce ti buší na poplach. Cítíš dotyky a přerývavý dech. Funění a chroptění, jak si přestává dávat pozor. Už máš na sobě jen vršek od pyžama.
Cítíš dotyky, pořád víc. Cítíš tu chlupatou ruku, která se snaží prsty připravit tvé tělo. Chce se ti zvracet a nechceš vzpomínat. Myslíš jen na to, co přijde. Na to, čemu se nevyhneš. Proti své vůli vlhneš, reaguje však jen tělo, ne hlava. V ústech cítíš krev. Ovzduší je pročpělé pachem latexu. Cítíš, že máš ulepená stehna.

Jak na stehnech ucítíš jeho penis, chce se ti křičet. Nadechuješ se. Bolí to, stejně jako vždycky. Křičíš a vzápětí jsi umlčená. Malá hloupá holka. V puse máš špinavý hadr a snažíš se zapomenout na to, že jsou to trenky. Jako pokaždé. Žaludek máš až v krku a zřetelně cítíš žaludeční šťávy. Pohybuješ se na hranici snu a bdělosti, snažíš se potlačit vědomí, že nespíš.
Snažíš se uvolnit nohy, křečovitě sevřené v obranném reflexu, protože víš, že potom to bude míň bolet. Na tvářích cítíš horké slzy a s každým přírazem se snažíš zapomenout. Na stehnech cítíš krev, tak jako vždycky. Přes jeho náruživé chroptění cítíš, že už to brzy skončí. Zrychluje.

Odchází a už se ani nesnaží ti vyhrožovat. Ví, že jsi jen zbabělá děvka a nic neřekneš. Malá hloupá princezno! Cítíš na sobě jeho sperma a bojíš se pohnout, abys pohybem nohou nenarazila na prezervativ. Použitý, roztrhaný, prázdný. Neděláš si iluze.
Konečně můžeš dát průchod svým emocím. Stočená do klubíčka pláčeš. Třeseš se s doznívajícím zážitkem. Čekáš. Když už si jsi jistá, že všichni spí, pomalu se šouráš na záchod. Zvracíš, dostáváš ze sebe všechno. Zbavíš se důkazů a dáváš si sprchu, potichu. V peřinách si opět připadáš bezpečná, víš, že dnes už nepřijde. Konečně usínáš…

Ve škole jsi zase roztěkaná. Nedáváš pozor, díváš se z okna, snažíš se vytěsnit myšlenky na večer. Na to, co přijde. Nemůžeš se ubránit střípku naděje - co když dnes ne? Když se tě o přestávce snaží obejmout tvůj kluk, vyděšeně se vytrhneš a běžíš se schovat na záchod. Nevnímáš jeho volání. On to nemůže pochopit, nemůže vědět, proč jsi už dva týdny mimo. Nepochopil by to, ty to víš.
Utíkáš ze školy tak rychle, jako by ses snažila utéct před sebou samotnou a hlavně před domovem. Neubráníš se. Něco tě tam stejně táhne. Pořád se tam cítíš bezpečněji než v parku. Ignoruješ otázky, zda jsi v pořádku. Nikdo ti nemůže pomoct. Nikdo. Ani ty sama. Ty malá hloupá holko.

Ve vaně se snažíš smít všechen hřích. Užíváš si minuty klidu a, konečně, uvolnění. Konečně se ti daří myslet i na jiné věci. Zavíráš oči, které tě pálí od pláče. Připadáš si svobodně.
A pak vyjdeš z koupelny, jen tak, v ručníku. A uvidíš ho, jak sedí v křesle a kouká na fotbal, v ruce plechovku piva. A uvidíš ho, jak tě přejede hladovým a lačným pohledem plným chtíče. Mimoděk se ti zvedne žaludek. Ten chlípný, chlípný parazit!
Pak slyšíš ji, jak ti nadává, aby ses po bytě nepromenádovala polonahá. Kéž bys jí poslechla už dřív! Utíkáš do provizorního azylu svého pokoje. Znepokojeně sleduješ přibývající soumrak za oknem. Noc se blíží.

A pak je to zase tady.

Ležíš a máš strach usnout. Strach pohnout se a zašustit peřinou, nepravidelným oddechnutím dát najevo, že jsi vzhůru. Potíš se. Počítáš stíny na protější stěně a doufáš, že tentokrát nepřijde.
Ty jedna naivní ovečko!
Přichází, plíží se. S pachem piva jdoucím z úst. S neodbytnou rukou, která si bere to, co chce ještě dřív, než může. Už je skoro u tebe!
A pak přichází pocit, který jsi ještě nezažila. Zvedá se ti žaludek ze sebe samotné. Snažíš se to potlačit, nepoddat se. Nepřijmout ten pocit, hříšnou myšlenku. Nechceš být taková, hnusíš se sama sobě! Ale cítíš to tak a neubráníš se tomu, nikdy se neubráníš.

Chceš to…

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kath Kath | E-mail | Web | 25. května 2012 v 15:41 | Reagovat

Nemám slov... je to nádhera!!

2 Shrimp Shrimp | 25. května 2012 v 15:45 | Reagovat

Páni! Bomba! Četla jsem to s otevřenou pusou a hltala každé slovo až do konce....:)

3 romantica-dream romantica-dream | Web | 25. května 2012 v 15:53 | Reagovat

Vždycky se ve mně zdvihne vlna odporu a zhnusení a rozzuřenosti, když čtu něco takového..
Jinak dobře podané..

4 loom loom | Web | 25. května 2012 v 16:18 | Reagovat

Páni! Naprosto dokonalý

5 Dahlia Dahlia | Web | 25. května 2012 v 16:25 | Reagovat

Páni, je to vážně dobré! Kdepak nevytuněné, je to skvělé.

6 sarusee sarusee | Web | 25. května 2012 v 16:25 | Reagovat

Je to fakt dobrý :OO Mohla bych to číst furt dokola !!! Jsi úžasná :PP :))

7 Egoped Egoped | E-mail | Web | 25. května 2012 v 16:28 | Reagovat

Jak nemám rád povídky a příběhy, tak za tohle dávám malíček nahoru. Za konec dvojnásob :)

8 Camilka Camilka | Web | 25. května 2012 v 16:34 | Reagovat

tak to je hustý :)nikdy by mě nenapadlo napsat něco takového... jo, máš pravdu - je to perverzní, ale asi proto se mi to líbí :D

9 Tatarkaz Tatarkaz | Web | 25. května 2012 v 18:06 | Reagovat

Fakt hodně hodně dobré...Píšeš fakt úžasně :)

10 aniko aniko | 25. května 2012 v 18:11 | Reagovat

omg uplně  nej ... :) už mod dlouho jsem nečetla nic tak kvalitně podanýho .... :) oba palce zvhůru a už se du koukat co tu ještě máš .. :)

11 musikerleben musikerleben | Web | 25. května 2012 v 18:56 | Reagovat

Přestože je Tvá povídka psána na téma, které by raději nikdo nerozebíral a už vůbec by to nikdo nechtěl zažít, musím říct, že před Tebou smetám klobouk. Je umění napsat povídku o něčem takovém tak napínavě a krásně. Vážně pěkné, jen tak dál. :))

12 Ivuše Ivuše | E-mail | Web | 25. května 2012 v 23:07 | Reagovat

Fuj. Napsala jsi to tak moc realisticky, že se mně samotné zvedl žaludek a cítila jsem při čtení strach.

13 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 26. května 2012 v 20:50 | Reagovat

"Nevytuněné"? Každý na to máme hold jiný názor ... Já nevím, co víc by na tom chtěla vylepšovat ... Však to úplně vidím před očima ... úplně se mi z toho chce zvracet, protože se ti podařilo přenést to až sem ...

Taky znám pár dobrých cikánů ... pár ... daleko víc znám těch hnusných, zákeřných hajzlů, co si myslí, že si dokáží podmanit všechny Čechy. Máš jediné štěstí, že takovýhle moc neznáš ... Je pravda, že s jejich mentalitou je těžké se smířit ... ale já se ptám, proč bychom se s ní měli smířit? To oni by měli jako menšina přijmout tu naši. Ale když hodlají dělat bordel, měli by jít pryč. Ne všichni hromadně, nemám proti nim nic jako proti rase ... ale jako proti těm agresivním jednotlivcům!

14 Daz. Daz. | Web | 27. května 2012 v 12:23 | Reagovat

Skvělé, úžasné, perfektní!! Celou dobu jsem měla na tváři můj úžasně zhnusený výraz, takže napsané je to prostě... božsky!
PS: Na školu jsem ještě nepsala přijímačky... jedny mám šestého, druhé čtrnáctého... Uvidím, kde mě budou vítat s otevřenou náručí :D

15 Zoe Zoe | Web | 28. května 2012 v 16:29 | Reagovat

Wow. Je to dokonalé. Nevím, co by se na tom dalo vylepšovat. Je to skvěle realistický a mám ráda, když někdo napíše přesně co myslí a neokecává to. Takže fakt super. x)

16 Satine Satine | Web | 30. května 2012 v 19:36 | Reagovat

Je to tak realisticky napsané, až mi z toho je vážně divně, u čtení se mi místy zvedal žaludek. Tohle bych nikdy zažít nechtěla..

17 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 30. května 2012 v 20:37 | Reagovat

Ani nevíš, jaká je to škoda ... vzhledem k tvým písařským schopnostem jsem ti hodně věřil. ;-)

18 Aimee Aimee | Web | 1. června 2012 v 17:16 | Reagovat

Napsané perfektně.
Nemám co bych dodala :)

19 Labanda © Labanda © | E-mail | Web | 3. června 2012 v 0:40 | Reagovat

děkuji, tak život není peříčko a co jiného než se smířit s osudem :)

20 Gooverka Gooverka | Web | 4. června 2012 v 17:26 | Reagovat

Studuji v Pardubicích historicko-literární studia

21 Betty Betty | Web | 5. června 2012 v 18:18 | Reagovat

Fuj!
Ale ako krásne napísané Fuj!

22 Nikolas Nikolas | Web | 7. června 2012 v 16:07 | Reagovat

Zajímavý nápad. :) Četla jsem to jedním dechem.

23 Cornelia Cornelia | Web | 8. června 2012 v 13:41 | Reagovat

zrovna dnes jsem četla příběh jedné takové dívky...
napsala jsi to velmi poutavě))

24 Sticky B. Sticky B. | Web | 8. června 2012 v 14:42 | Reagovat

Ahoj.
Díky, klidně ti to pošlu, když mi dáš meil, ale nejde mi jen o tu korekturu :)

25 Alcië Alcië | Web | 14. září 2012 v 14:25 | Reagovat

Píšeš hezky, máš talent :). Dokážeš vyjádřit situaci a emoce tak, že se do nich čtenář vcítí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.